Wendy natáhla ruku a také Anneliese jemně poplácala po paži. Když se Anneliese odtáhla, Wendy si s tichou pozorností prohlížela její výraz.

„Jste si jistá, že se do ničeho nenutíte?“

Anneliesiných úst se dotkl slabý úsměv, její pohled byl otevřený a pevný. „Paní Chalmontová, vyrůstala jsem bez matky. V den tak významný, jako je svatba, chci také přijmout rodinné požehnání. Všechna ta láska a očeká