"Předtím jsem tě neslyšel jasně. Řekni to znovu."

Anneliese se na něj zamračila a píchla ho prstem do hrudi. "Nepřekračuj meze, Jonathane. Neustále brát a nic nedávat není ctnost. Slušnost vyžaduje..."

"Taky tě miluji." Než Anneliese stihla domluvit, Jonathan jí skočil do řeči. Jeho hlas byl tichý a jemný.

Řekl to tak čistě a přirozeně, a Anneliese přitom byla připravená se s ním ještě chvíli hašt