Jejich pohledy se na zlomek vteřiny setkaly, než ji Finnick vtáhl do náruče.

Objetí bylo zpočátku něžné, ale jak čas plynul, začalo být dusivé. Vivian cítila, jak se jí žebra zaryla do plic, a musela ho škrábat na hrudi ve snaze osvobodit se. "Finnicku, nech mě... "

Bohužel ji jen pevněji držel.

"Finnicku... bolí to... "

Finnick ji pomalu pustil, jakmile uslyšel ta slova.

V tichosti se mu opřela o