Srdce ho tupě zabolelo a on, aniž by dbal na pohledy okolních lidí, vzal Vivian do náruče.

„Je mi to líto, Vivian. A teď se neomlouvám za něj, ale za sebe. Promiň, že jsem tě nedokázal dostatečně ochránit. Já jsem ten, kdo se o vlastního otce nedokázal postarat. Je to moje vina, že sis musela tolik prožít.“

„Jak bych ti to mohla vyčítat, ty hlupáčku.“ Místo aby Fabiana odstrčila, žena ho jemně obj