Pochybnosti v Finnickově srdci zmizely beze stopy. Musím Vivian vidět hned teď.

„Dědo, už to chápu. Jdu se s ní setkat.“ S těmi slovy se Finnick otočil na patě a opustil kancelář, aniž by čekal na dědečkovu odpověď.

Samuel věděl, že spěchá, a nevadil mu jeho ukvapený odchod. Ach, můj vnuk je po Vivian blázen. Doufám, že mu odpustí.

Po odchodu z firmy Finnick nasedl do auta a uháněl k Vivianině red