Benedict zrychlil krok a upřeně hleděl na květiny před sebou. V pohledu se mu zračilo potěšení i znepokojení.

Potěšilo ho, že se Vivian konečně citově otevřela, jelikož byla ochotná přijmout od někoho květiny. To byl přece jen dobrý začátek. Zároveň se ale bál, aby nenarazila na nepravého a znovu se nespálila.

„Vivian, od koho jsou ty květiny?“ zeptal se Benedict stejně jako předtím Larry.

Vivian