Vivian na vteřinu ztuhla. V další jí do srdce udeřila vlna bolesti, drtivá jako tsunami. Přistoupila k Larrymu a vzala chlapce do náruče.

„Broučku, chceš tatínka?“

„Ano, samozřejmě!“ Larry horlivě přikývl. „Dokonce se mi zdálo, že byl tatínek se mnou.“

Při pohledu na zoufalství v Larryho tváři se Vivian cítila provinile.

Měl být jako ostatní děti, mít šťastné dětství s oběma rodiči, ale pro něj je