Věděla, že tohle je okamžik, který se jí navždy vryje do duše.

S pohledem upřeným na Finnicka a Larryho kráčela k hradu a srdce jí štěstím div nevyskočilo z hrudi.

Po celém dopoledni, kdy se o Finnicka strachovala, Vivian naprosto oněměla, když ho konečně spatřila za takových okolností.

„Děkuji,“ bylo vše, na co se zmohla, doufajíc, že do těch dvou prostých slov vtělí všechny své emoce.

Děkuji ti