Velitel ochranky se na Fabiana pomstychtivě podíval a pomyslel si, že by mohl mít dost štěstí a vyváznout z toho.

Fabianovo obočí vystřelilo vzhůru bolestí, když si rychlým pohybem promnul rameno. „Už je to v pořádku.“ Uklidňoval Helen.

Helen propukla v úlevný pláč a vzlykala. Ucítila z Fabianovy strany silné škubnutí, když ji choval v náručí. Ta rána do ramene musela být velmi silná.

Byla hluboce