Dítě s údivem zíralo na Rebeku. Náhle propuklo v pláč.

Jeho obličej byl vrásčitý a rudý od pláče.

„Neplač!“

Řekla na něj Rebeka.

Ale dítě nepřestávalo hlasitě plakat.

Rebečin obličej se zkřivil. S velkou silou dítě štípla do tváře.

„Myslíš si, že jsem taky ošklivá, že? Je to vina tvé matky! Ona je důvodem mého znetvoření!“

„Proč ještě pláčeš? Přestaň!“

Dítě prostě nepřestávalo plakat. Rebeka ztrat