Růže Loylová byla skleslá.

Díky Jeanu Aresovi teď věděla, že si o ní celá rodina Aresů myslí, že je idiot.

A s tímhle vědomím teď tenhle „idiot“ chtěl udělat něco tak ohromujícího, že by to těmhle nafoukaným lidem vyrazilo dech.

Při pohledu na pouta na kotník na posteli jí v očích pálilo ponížení.

Nechtěla už v tomhle Bohem zapomenutém místě zůstat ani o chvíli déle.

„Jestli si pan Ares myslí, že