Josephinino srdce obměklo při Zaynově žalostném výrazu. Převzala mast a s tváří zrudlou jako řepa mu ji nanesla na pozadí.

Zayne se nemohl ubránit smíchu, když viděl Josephininy tváře zbarvené do červena. "Proč jsi tak stydlivá? Víš přece, že po svatbě mezi námi nebudou žádná tajemství, že?"

Použila ruce a zakryla mu obličej.

"Dobře, dobře. Už přestanu." Zayne se přestal škádlit.

Štěbet, štěbet, š