Eli mi přetáhne přes hlavu kápi, takže nevidím, kam jdeme. Stačí mi, že můžu dýchat a tu a tam zahlédnu kousky světla, ale nic konkrétního. Většinu noci jdeme pěšky, než dorazíme ke skupině aut. „Kam mě to berete?“ Není to poprvé, co se ptám, a setkávám se se stejným tichem jako pokaždé. Eli mi od odchodu neřekl ani slovo.

Dostaneme se k velkému SUV, sundá mi kápi, otevře láhev s vodou a nabídne m