"Cítím?"

"Ne, samozřejmě že ne. Ale…" Nechci znít hloupě, a tak si začnu kousat ret a přemýšlím, jestli bych radši neměla držet pusu.

Vezme palec a vytáhne mi ret zpod zubů. "Ale?"

Prostě to vyhrknu. "Pekla dneska tvoje máma brownies?"

Zmateně se na mě podívá. Jo, já vím. Totálně náhodná otázka.

"Ne, pokud vím, proč?"

Znovu si přičichnu. "Jenomže ty voníš jako její brownies. Jako čerstvě vytažené