Deset let

„Jak se má moje krásná holčička?“ ptá se mě táta, když scházím schody v našem smečkovém domě na moje desáté narozeniny.

„Dobré ráno, tati. Mám se dobře. Nemůžu se dočkat, až dneska dostanu svého vlka!“

Už deset let jsem tatínkovo zlatíčko. Vždycky mě hrdě vodí všude s sebou, představuje mě členům naší smečky i členům jiných smeček. Přijdu k němu, obejmu ho a on mě políbí na temeno hlavy.