"Věříš mi?"

"Ano."

"Hlavně neprobudit lidi." Řeknu, než před ní pokleknu. Vzhlédnu a vidím její zmatení, než vezmu její nohu a přehodím si ji přes rameno. Pomalu ji rukama vyhrnuji šaty a poprvé zahlédnu její krásné rty, lesknoucí se pro mě.

Znovu se na ni podívám a držím její pohled, nakloním se dopředu a pomalu olíznu její šťávu. Nemůžu si pomoct a zasténám, jak lahodně chutná. Jestli jsem si my