Leah

Lapám po dechu nad jeho otázkou. „T-ty… ty si se mnou můžeš dělat, co chceš, Calebe.“

„Dobrá odpověď.“

Jeho prsty přejíždějí po měkkých kudrlinkách, nutí mě to třást se a ošívat se proti dveřím. Sotva dýchám, tělo mám napjaté očekáváním, když se Calebovi podaří stáhnout mi džíny, aby mohl vklouznout pod lem mých kalhotek.

Když jeho prsty dráždí vlhké záhyby, šeptem vykřiknu: „Calebe!“

„Pšššt,