Leah

Poté, co jsme promluvili s Calebovou matkou, mě zavede do svého dětského pokoje. Asi je to tak lepší, protože z Monicy Steeleové jsem neuvěřitelně nervózní. Sedět a čekat na večeři v její přítomnosti by mi přivodilo žaludeční vředy.

Caleb se zastaví u dveří, ale neotevře je. Místo toho na mě pohlédne se zvláštním výrazem. „Slib, že se nebudeš smát ničemu, co uvnitř možná uvidíš.“

„Oh?“ rty se