Freya

Ve chvíli, kdy zavěsím, na mně spočinou Ethanovy oči. „Jsi si tím jistá?“

Čelist mi pracuje, jako bych měla v krku něco ke spolknutí, ale nic tam není. Jen neviditelný knedlík. „Ne, ale chci to udělat. Už mě nebaví se schovávat.“

Jeho ruka najde tu mou pod stolem a jemně ji stiskne. „Nemusíme tam chodit, jestli nejsi připravená. Tvoje rodina zní...“

„Příšerně?“ doplním s křivým úsměvem.

Uche