Jessie

Připadám si, jako by mě přejel náklaďák. Dvakrát. Jako by si řidič všiml, že jsem stále naživu, a rozhodl se couvnout svým pípajícím náklaďákem a prostě mě těmi pneumatikami přejet znovu a znovu.

Alespoň je mi teplo – skoro až moc teplo.

Zamrkám, mlasknu jazykem na ostré světlo, dokud neobjevím zdroj toho tepla: Isaac je stále v mé posteli, tvrdě spí. Někdy během noci musel odpadnout. Je na