Trvalo mi další hodinu, než jsem znovu usnula. Stát v chladném ranním vzduchu a mluvit o mrtvém muži, jehož přítomnost mě stále děsila, zahnalo zbytky spánku, které mi tížily víčka. Zůstala jsem stočená v Asherově náruči, užívala jsem si teplo a jeho vůni lesa, zatímco si mě spánek pomalu bral zpět.

Toho rána jsem vstala brzy a jela jsem do kavárny kousek za městem, ale stále v hranicích smečky. Z