"Jsme na stejné vlně?" zeptala jsem se Ashera a potlačila své třetí zívnutí.

Ještě jedno a hrozil, že mě odnese do postele, i když jsme oba věděli, že se ani jeden z nás nevyspí. Za hodinu nebo tak vyjde slunce, což znamenalo, že nám nezbývá než začít den.

Bylo toho příliš mnoho na práci, ale odmítala jsem na to teď myslet. Byla jsem spokojeně schoulená v Asherově náručí, obklopená jeho vůní a měk