Plula jsem v tomto blaženém temnu, a zdálo se mi, že to trvá celé hodiny. Nic se mě tu nemohlo dotknout. Ani tíha vyčerpání, která mě stahovala dolů, ani agónie, která mi svírala svaly a kosti.

Byla to úleva, ale s úlevami je to tak, že nikdy netrvají příliš dlouho.

Nejprve to začalo malými záblesky. Tu a tam výbuch světla, mihnutí bolesti, šepot hlasů těsně mimo dosah mé mysli.

Nakonec se ty zábl