„Osobně jsem ti přinesl večeři nahoru, pospěš si a jez,“ řekl Henry s důrazem na slovo ‚osobně‘, jako by čekal na pochvalu.

„Dobře,“ odpověděla Monique stručně. Stále se jí v hlavě honily myšlenky a ještě se neprobrala.

Počkat, co to říkal? Říkal, že jí osobně přinesl večeři.

Je tu tolik služebnictva, proč by jí osobně nosil večeři. Srdce jí divoce bušilo a neodvažovala se zvednout hlavu.

Zář v He