„Dobře, děkuji, paní Leeová.“ Usmála se Monique.

Paní Leeová si všimla lehkého záblesku zklamání v jejích očích. Na rozdíl od několika dní zpátky, kdy si od Henryho držela odstup, se dnes zdála zklamaná, že není nablízku. Pro paní Leeovou to bylo zřejmé, protože viděla Henryho vyrůstat. Znala ho dost dobře na to, aby věděla, že má na tváři víc úsměvu, když je Monique a malá Nomi nablízku. Zamilova