„To krásně voní!“ Andělce kručelo v břiše, když se dívala na jídlo, které jí bylo naservírováno. Naběračkou si nabrala největší kus hovězího masa z omáčky, aby ho snědla.

Andělka a Monika byly masožravky; maso jim chutnalo. Monice přišlo legrační, když viděla Andělku s plnou pusou jídla. „Zpomal, Andělko, nebo se zadusíš.“

„Musíš mi říkat Andělko, když jsme před učitelkou, jinak si bude stěžovat.“