„Samozřejmě, prcku, ale tentokrát jsi moje!“ Kota mě hodí na záda a rozeběhne se. Zbytek kluků se směje a běží, aby nás dohnali.

Netrvalo nám dlouho a doběhli jsme k domu smečky, který byl úplně narvaný lidmi. Vchodové dveře byly dokořán a skupiny lidí se potulovaly po předním trávníku a verandě, všichni si povídali a bavili se. Slyšela jsem hudbu z dvorku a cítila jsem lahodnou vůni grilování, kt