„Jak myslíš.“ Usměji se na ni.

Netrvá dlouho a jsme na řadě. „Rozdělili nás, jak se opovažují?“ Sierra předstírá rozhořčení. „Aspoň nemusím vstávat uprostřed noci. Ty se s tím bav.“

„Chováš se, jako bych to už nedělala. Mám se hlásit ve čtyři, což je moje obvyklá doba vstávání, jediný problém je, že zmeškám ranní trénink.“

„Jsem si jistá, že to bylo naplánované, vzhledem k posledním pár dnům s klu