„V podstatě,“ pokrčí Nathaniel rameny. Muž málomluvný, to se mi líbí.

Když z haly zahneme do obýváku, tlumený hluk mi dá jasně najevo, kolik válečníků tu žije. Jdeme ke skleněné stěně v zadní části místnosti a už vidím, jak se tvoří fronta.

Když mě Alpha King a válečník Osiston dříve prováděli, nešli jsme dál než do kuchyně. Ani mě nenapadlo, že v tom prostoru chybí použitelné sezení. Musíme mířit