„Nemáš tušení, o čem mluvíš, a rozhodně si nezasloužíš respekt ani jakoukoli poslušnost. V kolik ráno je trénink, v pět? Myslím, že jsi chtěla, abych tam byla brzo. Platí to ještě, nebo ti pět ráno vyhovuje, madam?" zeptám se a vstanu s napůl prázdným tácem. Už mě nebaví tady sedět a poslouchat, jak se mě tahle kráva snaží sabotovat narážkami. Nikdo neví, proč tady jsem, a ona mě nedostane do řeči