Vejdeme dovnitř do velkolepé vstupní haly a okamžitě mě někdo obejme. Přes měkkou látku, která mi zahaluje celou hlavu, když bořím tvář do cizí hrudi, nevidím nic kolem sebe.

„Nemáš ponětí, jak rád tě vidím. Myslel jsem, že se všichni zblázníme, když jsme tě nemohli zkontrolovat nebo tě celé léto vůbec vidět.“

Xander mě uvolní ze škrtivého objetí, ve kterém mě drží, a podrží si mě na délku paží, p