Hlasitě si odfrkne smíchy. „Jo, to by bylo asi nejlepší. Pomůže mi to taky usnout, nebo se alespoň uklidnit natolik, abych si odpočinul. Nemyslím si, že by mě můj vlk nechal spát, dokud ji nedostaneme zpátky.“ Promne si oči.

„Jak dlouho to víš?“ zeptám se a nemusím nic dodávat.

„Osm let. Její sabat sídlí nedaleko mého domova. Zachytil jsem její pach v den, kdy jí bylo osmnáct. Byla venku v lesích