Teď už zápasíme na zemi. Stále ji pevně držím za zápěstí, ale je ohebná a pořád se mě snaží převrátit na záda. Kolem nás létají kusy bláta a lesní půdy. Mrkám, abych to neměla v očích, ale cítím tu pachuť na jazyku. Hlavou jí to hází ze strany na stranu a nohama mě kope do zad, zatímco jí sedím na břiše.

„Nevíš, o čem mluvíš. Nikdo neodmítne Alfu, když si tě vybere. Vybral si mě, chtěl, abych byla