Začínala jsem se cítit beznadějně, ale teď, když se zdá, že mám cíl, je to to jediné, na co se dokážu soustředit. Jena a já se odsud dostaneme. Nevyvázneme bez šrámů, ale budeme svobodné.

Tenhle blboun ke mně přikráčí s úsměvem, jako bychom byli přátelé, co se sešli na oběd. „Rád tě vidím vzhůru, Alfa bude rád, až uslyší, že jsi vzhůru a čekáš na něj.“ Položí přede mě talíř s pár krajíci chleba a