Nickolas zabalí Gentry do náruče a odvádí ji pryč, jsem si jistá, že proto, aby si více odpočinula. Také sleduji Elenu, jak kráčí k mému tátovi a začíná rozhovor. Vůbec se necítím špatně za ten záchvěv škodolibosti nad tím, jak nepříjemně vypadá i on. Zbytek mých přátel se rozchází a já se sama vydávám ke schodišti. Je skoro divné kráčet bez obvyklého doprovodu, ale nevadí mi ten prostor k nadechn