Probudím se, když mě někdo hladí prstem po tváři a hraje si s mým culíkem. Zhluboka se nadechnu, všichni jsou tu stále se mnou. Posadím se a podívám se z okna. Nevypadá to tu jinak, než když jsme tu byli onehdy. Je to mýtina podobná té za sídlem smečky, kterou používají studenti, ale číhá tu dvacetistopý kruhový záhon oměje. Ty vysoké rostliny jsou klamavě krásné se svými dlouhými špičatými listy