Jodieina slova Andrewa hluboce dojala. Jo k němu byla stále nejlaskavější, na rozdíl od jeho vlastního bezcitného bratra.

„Tati, Jo a já jsme nevinní. Ať už tomu věříš nebo ne, máme čisté svědomí a sednout si na postel místo na židli bylo mé vlastní rozhodnutí.“

Bál se, že táta potrestá Jo, a tak dodal: „Je to moje chyba, Jo s tím nemá nic společného. Beru plnou zodpovědnost na sebe.“

Tentokrát se