Yoelova tvář zůstala naprosto nehybná, když pozoroval ty dvě postavy, které bez ustání křičely.

Jeho oči byly temné, mrazivé až do morku kostí.

„Yoele, proč tam jen tak stojíš? Dělej, rozvaž mě!“

„Yoele, strašně to bolí...“

Yoel si je změřil chladným, vypočítavým pohledem a jednoho po druhém si prohlédl. „Máma má opravdu dobré srdce. Na to, že vás tu nechala svázané celý den a celou noc, máte na s