„Cassandro?“

Pomalu se probudila za zvuku Nebořina hlasu. Služebná se krčila vedle ní u postele.

„Už je po večeři. Chceš něco k jídlu?“

Cassandra se zamračila a pomalu se posadila, přičemž si držela prostěradlo, aby zakryla své nahé tělo. Rozhlédla se kolem, kožešinový plášť byl úhledně složený u nohou postele a několik svíček osvětlovalo místnost v černočerné tmě večera. Byl pryč.

„Je už hodně po