*KADE*

„Kam jdeš, do prdele?“ zeptal jsem se sestry, která stála před domem smečky se sbalenými věcmi a kolem ní se shlukly její plačící a naříkající kamarádky.

„Něco jsem slíbila, ne?“ usmála se na mě, ale její úsměv skrýval tvrdé rysy. V jejích očích jsem viděl odhodlání, které mě bodlo u srdce.

„Felicity, co to má být?“ donutil jsem se k jemnému tónu, přestože můj vlk zuřil na všechny a všechno