K vědomí jsem přicházela pomalu. Začalo to zvuky kolem mě, drsným oddechováním, občasnými kletbami a pípáním nějakého přístroje. Pak jsem ucítila ruku, která svírala tu mou v železném stisku, a poté nepohodlnou postel pod sebou. Otevřít oči mě stálo víc úsilí než obvykle, a když se mi to podařilo, jas světla v místnosti mi málem spálil zorničky.

„Cítím se na hovno.“ Má slova byla přerývaná a chrap