*JACKSON*

Když jsem po dlouhé době zase uviděl Chantelle, zvláštně mě u srdce polechtalo. Od té doby, co opustila smečku, jsem na ni moc nemyslel, ale když jsem ji zase viděl, něco se ve mně uvolnilo. I když jsem čekal, že bude mrtvá, a dokonce jsem se na ni zlobil a myslel si, že si zaslouží hněv Prokletého Alfy, nevím, proč se mi ulevilo, když jsem ji viděl stát přede mnou. Můj vlk se k ní chtěl