„Já… promiň. Říkala, že je tvoje sestra, tak jsem – jako blázen –“ Dahlia sklopila hlavu a moje podrážděnost pomalu mizela. Irene se naopak horlivě rozhlížela po mém obývacím pokoji a neskrývala úžas. Doslova jí spadla brada.

„To je v pořádku,“ řekla jsem a cítila, jak mi v hlavě pulzuje bolest. Nejdřív Thelma, teď se přidala i její mrcha dcera. Budu mít od těch lidí někdy pokoj?

„Sestro… máš to t