Mé vedení se setkalo s velkým odporem – jak se dalo očekávat. Nikdo mi nic neřekl přímo, ale bylo tam hodně pasivní agresivity. Musela jsem pracovat s Dahlií a klukem jménem Daniel. Z nich dvou byla Dahlia nejpříjemnější, protože Daniel měl problém skrýt svou nenávist ke mně. Bylo mu nanejvýš devatenáct, takže jsem nechápala, proč se tak brání mému vedení, ale ukázalo se, že mě prostě nenávidí jak