„Slyšela jsem o tobě,“ řekla ta žena. Vypadala na věk mé matky, ale v jejích mrazivých očích zářila prastará moudrost. „Říkej mi Sereno.“ Natáhla ruku k pozdravu, a tak jsem ji stiskla, zatímco jsem přemáhala chlad, který se mi rozléval v žaludku.

„Ráda vás poznávám, Sereno,“ donutila jsem se říct. „Mám k vám prosbu.“

„Ano, ale než se k tomu dostaneme, musím se na pár věcí zeptat.“ Zaklonila se na