„Sníst si studenou večeři.“

„Dobře.“ Kráčeli jsme mlčky. Před sídlem smečky stál golfový vozík, do kterého jsme nastoupili. Alec projel kolem několika domů směrem na venkov. Když jsme přejeli kopec, před námi se objevilo shluk světel. Venku poletovaly světlušky a vedly nás celou cestu.

Když jsme zastavili, uviděla jsem na zemi rozestlané deky s polštáři a podnosy s jídlem. „To vypadá úžasně!“