Rozvázal jsem si boty a snadno jsem je sundal. Pak přišla vesta, kterou jsem ale potřeboval. Udělal jsem tedy to nejlepší, co jsem mohl, a prostě jsem ze sebe setřásl šaty, a nechal špínu padat na zem. Určitě tenhle nepořádek nenajdou, dokud budu dávno pryč.

„Jo! JO!“ Dveře se náhle otevřely a já jsem zamrzl. Moje ruce byly vidět ve světle, které přicházelo z předsíně. „Polib mi prdel,“ zašeptal c