Sofie mu položila ruku na hruď a lehce do něj strčila. Podívala se na něj a řekla:

„A teď se jdi převléknout a osprchovat. Mám hlad.“

Věnoval jí mazaný úsměv. „A na co?“

Otočila od něj hlavu. „Člověče, umírám hlady. Chci večeřet hned teď. Běž, běž.“

Vstala a rychle se na něj podívala. S povzdechem vstal. „Jak si přeješ, holčičko.“

Otočil se a zamířil ke schodišti. Zírala na jeho široká ramena, dok