‚Jsem jen pěšák v jeho mocenské hře,‘ pomyslela si.

Všichni vždycky říkají, co se má.

Lidé by po ničem neměli zoufale toužit. Jen je to srazí k zemi.

„Už jedu,“ řekl Bryan, než zavěsil.

Podíval se na Sophii a řekl:

„Vracím se do smečkového domu.“

Než stačila Sophia promluvit, zmizel jako poryv větru.

Sophia zírala směrem, kterým Bryan právě odešel.

Chvíli ani nemrkla.

Když se jejího těla dotkl stu