Megan se ptala s pláčem. Mluvila nesouvisle a byla v extrémně zuboženém stavu!

V tu chvíli uslyšela, jak na ni někdo zezadu volá jménem. „Megan...“

Megan se spěšně otočila a uviděla sestřičku podpírající Roberta.

Robertova tvář byla trochu bledá. Usmál se. „Neboj se. Byl jsem jen chvíli mimo a naložili mě do sanitky. Probral jsem se až tam. Věděl jsem, že se musíš strachy zbláznit, tak jsem přišel